Tomáš Garrigue Masaryk

OSO_009_Tomas_Garrigue_Masaryk

7. 3. 1850 Hodonín – 14. 9. 1937 Lány

Český filozof a sociolog, později první prezident Československé republiky, se narodil na jižní Moravě, ale oblíbil si Středočeský kraj – především dvě místa, ve kterých měl jako státník svá letní sídla: zámky v Hluboši a Lánech.

Už jako chlapec projevoval Masaryk studijní nadání, a tak ho rodiče, i když byli velmi chudí, po přímluvě hodonínského děkana nechali studovat na gymnáziu. Od patnácti let se živil sám jako vychovatel a domácí učitel dětí v bohatých rodinách. Po studiu na vídeňské univerzitě a roční stáži na lipské univerzitě přednášel nejprve na univerzitě ve Vídni, od roku 1882 pak na univerzitě pražské. V Čechách se zapojil také do politického života. V roce 1891 byl zvolen do říšské rady (parlament v rakouském císařství), v níž působil s přestávkou v letech 1903–1907 až do první světové války v roce 1914, kdy odešel do exilu. V zahraničí vedl jednání s představiteli a diplomaty mnoha zemí, aby je získal pro myšlenku nového samostatného státu. To se mu v roce 1918 podařilo, a tak v Praze mohlo dojít 28. října 1918 k vyhlášení Československé republiky. V listopadu téhož roku byl Masaryk zvolen prvním československým prezidentem a v této funkci setrval až do roku 1935, kdy abdikoval ze zdravotních důvodů. Ale i poté se aktivně zajímal o politické dění doma i v Evropě. Na prezidentském zámku v Lánech, který mu byl dán k trvalému užívání, přijímal až do konce života vrcholné představitele republiky.

Na zámek Hluboš, nacházející se nedaleko města Příbrami na jižním úpatí pohoří Brdy, jezdil Masaryk s rodinou zejména v roce 1920. Jeho přítomnost tu v současné době připomíná expozice ve středním traktu. Je tu k vidění Masarykova pracovna, dále salonek věnovaný prezidentově manželce Charlottě Garrigue Masarykové (1850–1923), s důrazem na její vztah k věhlasnému českému skladateli Bedřichu Smetanovi (1824–1884), a také velká jídelna, v níž byla zřízena výstava TGM a Československé legie.

Zámek Lány ze 14. století, který později prošel několika přestavbami, koupil československý stát spolu s přilehlou oborou v roce 1918. Po stavební úpravě podle projektu slovinského architekta Josipa Plečnika (1872–1957) začal zámek sloužit jako letní sídlo prezidenta republiky. Masaryk považoval Lány za svůj druhý domov a často sem jezdil odpočívat i pracovat. Po abdikaci v roce 1935 se do Lán přestěhoval natrvalo i s rodinou. Protože zámek zůstal prezidentským sídlem až do současnosti, bývá veřejnosti přístupný pouze při výjimečných příležitostech.

V Lánech je ale možné kdykoliv navštívit Muzeum T. G. Masaryka nebo hřbitov, kde je spolu s prvním prezidentem pohřbena jeho žena, syn Jan (1886–1948, poválečný ministr zahraničí Československé republiky) a dcera Alice (1879–1966, zakladatelka a první předsedkyně Československého červeného kříže).

Expozice muzea v Lánech je věnována prezidentovu životu i dílu. Nechybí tu rekonstrukce pražského bytu rodiny Masarykových z let 1895–1910, dokumenty z období Masarykova působení na univerzitě, dobové fotografie a obrazy přibližující vznik Československé republiky, prezentace zaměřená na prezidentův pobyt v Lánech nebo výstava nazvaná Masaryk v umění (s návrhy Masarykových pomníků i dalšími uměleckými exponáty).

S Masarykovým pobytech v Lánech je spjata také rozlehlá zámecká obora. Na Červené mýti stojí pamětihodný tzv. Dohodový dub, pod kterým prezident sjednal s jugoslávským králem Malou dohodu – vojenskou alianci namířenou proti návratu Habsburků na trůn, ke které přibylo také Rumunsko. Na křižovatce cest k Červené mýti a na Klíčavu se dlouhá léta nacházel i tzv. Masarykův kámen, který měl návštěvníky upozornit, že jdou po oblíbené prezidentově stezce. Masaryk tudy rád jezdíval na koni, ke konci života se tu nechával vozit kočárem.

Adresa

Muzeum T. G. Masaryka v Lánech
Zámecká 197
Lány 270 61
tel.: +420 313 502 608
e-mail: lany@muzeumtgm.cz
WWW: http://www.muzeumtgm.cz

Loading Facebook Comments ...