Josef Kajetán Tyl

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

4. 2. 1808 Kutná Hora – 11. 7. 1856 Plzeň

Jeden z nejvýraznějších českých divadelníků a prozaiků 19. století zdědil umělecké nadání po otci, vysloužilém vojenském muzikantovi, který si v Kutné Hoře založil krejčovskou živnost. V tomto pěkném historickém městě strávil Tyl celé dětství. Později na chlapecká léta často vzpomínal a středočeská Kutná Hora se stala kulisou několika jeho významných děl.

Po gymnaziálních studiích v Praze a Hradci Králové začal Tyl studovat v Praze filozofii. Školu ale brzy opustil, aby se mohl věnovat herectví. Nejprve působil v několika kočovných divadelních společnostech, poté se stal ředitelem ochotnického Kajetánského divadla v Praze. Později působil ve Stavovském divadle, které v té době bylo v Praze hlavním kulturním stánkem. Nějaký čas vedl samostatné české divadlo v Růžové ulici. V roce 1846 se vrátil do Stavovského divadla jako dramaturg českých her. Kromě divadelní činnosti psal prózy či dramata a vedl a redigoval několik novin a časopisů, například časopis Jindy a nyní, který v roce 1834 přejmenoval na Květy české a o rok později na Květy (pod tímto titulem vychází dodnes). V revolučním roce 1848 se Tyl účastnil příprav Slovanského sjezdu, který měl řešit otázku dalšího vývoje českého národa. Později se stal také poslancem říšského sněmu. Po potlačení revoluce a návratu absolutismu byl český soubor Stavovského divadla rozpuštěn. Tyl proto založil s propuštěnými herci kočovnou společnost, s níž od roku 1851 až do konce života putoval po celých Čechách. Jeho dramatická tvorba se stala základem českého národního divadelního repertoáru.

Josef Kajetán Tyl často vzpomínal na své rodiště i na jeho okolí. Lásku ke Kutnohorsku vložil také do slov písně Kde domov můj, která poprvé zazněla ve hře Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka v roce 1834. Líbivá melodie Františka Škroupa s vlasteneckým Tylovým textem se v době první světové války (1914–1918) stala symbolem domova a v roce 1918 pak hymnou nového samostatného československého státu. Kutnohorské reálie se promítají také do Tylovy historické povídky Dekret kutnohorský, do divadelní hry Krvavý soud aneb Kutnohorští havíři, do autobiografie Kusy mého srdce nebo do novely Rozina Ruthardova. Se jménem význačného kutnohorského měšťanského rodu Ruthardů je dodnes spojen název romantické uličky v Kutné Hoře, která se táhne podél bývalých hradeb města.

Slavného rodáka dnes v Kutné Hoře připomíná nejen divadlo nesoucí jeho jméno, ale také umělcův rodný dům. Ten se původně jmenoval Dům u zlatého hřebene, ale byl přejmenován na Tylův dům. Od roku 1862 je na jeho průčelí umístěn Tylův reliéf. V současné době budovu spravuje České muzeum stříbra v Kutné Hoře, které zde zřídilo expozici věnovanou Tylovu životu a dílu.

Adresa

České muzeum stříbra Kutná Hora
Barborská 28
Kutná Hora 284 01
tel.: +420 327 512 159
e-mail: info@cms-kh.cz
WWW: http://www.cms-kh.cz

Loading Facebook Comments ...