Bedřich Smetana

OSO_003_Bedyich_Smetana

2. 3. 1824 Litomyšl – 12. 5. 1884 Praha

Zakladatel české národní hudby poprvé veřejně vystoupil v šesti letech jako houslista. K muzicírování ho přivedl otec, litomyšlský sládek, který vlastnil v letech 1835–1844 zámeček v Růžkových Lhoticích u Čechtic, kde skladatel v mládí také pobýval. Přestože otec nepomýšlel na to, že by jeho syn měl být hudebníkem, mladý Smetana se záhy rozhodl věnovat se hudbě naplno.

V roce 1843 získal v Praze místo učitele hudby v rodině hraběte Leopolda Thuna a současně se sám začal hudebně vzdělávat. Aby si splnil svůj sen – vedení orchestru – odstěhoval se v roce 1856 do švédského Göteborgu. Do Prahy se natrvalo vrátil v roce 1861 – v době, kdy tu začala ožívat česká národní společnost. Záhy se stal předsedou hudebního odboru Umělecké besedy, organizace sdružující české umělce. Byl také sbormistrem českého pěveckého spolku Hlahol a v roce 1866 dirigentem orchestru Prozatímního divadla, ve kterém nějaký čas hrál na violu další velikán české hudby – Antonín Dvořák. Po celou dobu Bedřich Smetana také komponoval, ale jeho vrcholná díla vznikla až po roce 1874, kdy nečekaně ohluchl a stáhl se z veřejného kulturního života do ústraní. Z Prahy se odstěhoval do středních Čech – do Jabkenic u Mladé Boleslavi, ke své dceři. Tady prožil posledních deset let svého života. Složil tu svá nejvýznamnější díla – opery Tajemství, Hubičku a Čertovu stěnu, oba smyčcové kvartety, klavírní cykly Sny a České tance, řadu sborových děl či orchestrální Pražský karneval. Zároveň tu dokončil výjimečný cyklus Má vlast. K největším Smetanovým úspěchům patří premiéra opery Libuše při příležitosti slavnostního otevření Národního divadla v roce 1881.

Dnes se v bývalé jabkenické myslivně, kde skladatel žil, nachází Památník Bedřicha Smetany. Jeho expozici tvoří obrazové a písemné dokumenty, řada osobních i rodinných předmětů či zrekonstruované interiéry umělcovy pracovny a rodinného salonu, jejichž součástí je také původní dochovaný nábytek. Exponáty dokumentují především skladatelovu vrcholnou tvorbu i její uvedení na koncertech a operních scénách. Místa, která skladatele inspirovala k napsání nejlepších děl, mohou jeho obdivovatelé poznat během procházky po stezce Bedřicha Smetany. Její trasa vede vesnicí Jabkenice i přilehlou oborou. V obci se rovněž každoročně konají hudební slavnosti Smetanovy Jabkenice, jejichž tradice sahá až do roku 1924. Festival je zaměřen na českou národní hudbu a k jeho vrcholům zpravidla patří provedení několika oper v pěkném prostředí nedaleké obory. Interpreti často vystupují i před skladatelovým pomníkem od významného českého sochaře Františka Bílka.

Památník Bedřicha Smetany vznikl rovněž v bývalé usedlosti zvané Lamberk v obci Obříství, kde žila Smetanova druhá manželka Bettina Ferdinandová. Sám umělec sem často jezdíval na letní pobyty, během kterých i komponoval. Vznikla tu například Prodaná nevěsta, dodnes považovaná za vzor národní opery.

Smetanův pobyt v Růžkových Janovicích připomíná expozice umístěná v bývalém barokním zámečku, který vlastnili hudebníkovi rodiče. Dnes je zámeček součástí Muzea Podblanicka se sídlem ve Vlašimi. Návštěvníci si v něm můžou prohlédnout například dva klavíry, na něž Bedřich Smetana hrával v nedalekých Čechticích a v Jabkenicích.

Adresa

Muzeum Podblanicka Vlašim – pobočka Růžkovy Lhotice zámek 1
Čechtice 257 65
tel.: +420 317 842 927
e-mail: muzeum-vlasim@iol.cz
WWW: http://www.muzeumpodblanicka.cz

Loading Facebook Comments ...